pondělí 22. června 2015

Oblíbené citáty

Rozhodla jsem se s vámi podělit o pár citátů, které jsem si oblíbila. :-) Máte vy nějaké oblíbené? 





„Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe.“  Josh Billings 






„Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě, má jen 60 minut.“ Sofoklés





„Každý den je jen jednou za život.“ Neznámý autor






„Mnozí z těch, co žijí, by zasluhovali smrt. A mnozí z těch, co zemřeli, by si zasloužili žít.“       J. R. R. Tolkien





„Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí.“ Karel Čapek








„Být tichý a plachý neznamená nebýt důležitý. I ty nejmenší housle na světě pořád vytvářejí krásnější melodii než ta nejhlučnější exploze.“ Neznámý autor

neděle 21. června 2015

Letní tipy a vychytávky

Ti co můj blog znají, vědí že jsem absolutně letní člověk. V případě, že venku není minimálně 20°C, je mi prostě zima. :D Proto tu pro vás mám pár mých tipů, vychytávek na věci, bez kterých se v létě neobejdeš. :)

Tady je pár věcí, které já v létě k životu potřebuju a tahám všude s sebou. :D
- Voděodolný make-up je zkrátka nutností ať už na pláž, nebo k bazénu. 
- Mini deodorant. K sehnání asi v každé drogerii. Já ho například kupuju v Rossmanu, ale v DMku ho mají taky. Je to neuvěřitelně praktická věc, protože se to vejde i do té nejmenší kabelky.
- Větráček na cesty. Další praktická věc pro lidi, kterým je horko opravdu pořád. Zrovna nedávno jsem ho kupovala kamarádce k narozeninám v Albi. Stojí necelou stovku a zrovna u ní jsem si jistá, že ho využije. :)
- Mokré ubrousky. To se může zdát divné, ale můžete se s nimi osvěžit, otřít zmrzlinu z prstů, ... :)
- Sluneční brýle a sluchátka jsou asi věci, které nepotřebují komentář. :)
- Mini opalovací krém využijí všichni, kteří se stejně jako já rychle spálí. Nosím si ho i už teď do školy, protože ta půlhodina co jdu domů, by mi k získání rudé barvy bohatě stačila. :D
Pár tipů:
- Udělejte si smoothie. Libovolné ovoce, trocha vody, led a voilà.. :)
- Knížka, nebo třeba časopis jsou k vodě přímo ideální.
- Noste klobouk. Možná si říkáte, že vám klobouk nesluší, a proto ho prostě nosit nebudete. Ale nevěřili byste, jak se uleví vašim vlasům. UV záření jim bohužel moc nesvědčí. :)
- Skvělou věcí jsou tzv. plážové šátky. Jsou to ty velké šátky, do kterých se můžete celí zabalit, uvázat si je kolem sebe,.. Přehodit přes plavky a hurá k vodě! :)
- Dejte si pozor na klimatizaci. V autě, nebo v pokoji, neuvěřitelně vám to ničí pleť.
- Co se k létu skvěle hodí jsou květované čelenky, nebo mašle


Mám pro vás ještě poslední tip. Jestli nechcete celé léto strávit u počítače, nebo snad na gauči u televize, udělejte si seznam. Já si takový udělala s kamarádkou. Na seznam jsme sepsaly věci, které jsme třeba vždycky chtěly udělat, nebo i takový drobnosti, který děláme každé léto, ale ani teď jsme na ně nechtěly zapomenout. Nebo taky věci, které jsme sice nikdy spolu nedělaly, ani to není nic velkého, ale zaručují nám, že nestrávíme léto před obrazovkou. Jako třeba jít na piknik, vyfotit se ve fotokabince, udělat si beauty večer,...

sobota 20. června 2015

MY AMERICAN DREAM

American dream. Je to spojení, které už jste určitě někdy slyšeli. V tomhle článku bych vám ráda popsala můj postoj k mému americkému snu. Existuje početná skupina lidí, která přesně tohle odsuzuje. Jsou to lidi, kterým život v České republice naprosto vyhovuje a můj postoj nepochopí. Já mám ovšem jistou vizi, která ve mě klíčí co si pamatuju. Poslední dobou však začíná získávat konkrétnější podobu.
Možná si řeknete, že jsem jen další z mnoha lidí, kteří mají sen. Že si všechno maluju do růžových barev a v závěru skončím přesně tam, kde jsem. Moje realistické já by vám řeklo, že samozřejmě můžete mít pravdu. Ovšem tady vládne moje odhodlané já, které věří, že sny se plní. Nemám v plánu sedět na zadku a čekat, až si mě moje šance najde. Za svým snem si půjdu, časem ho doladím třeba do sebemenších detailů, nebo tomu nechám jen základní obrysy, a zbytek ponechám náhodě. Kdo ví? 
Abyste pochopili můj postoj. Já nemám ráda Českou republiku. Není to, že bych ji nějak extra nesnášela, ale moje vidina šťastné budoucnosti se tu nikdy odehrávat nebude. Porovnejme si například americké a české školství. Co si budeme povídat, v tom českém najdeme ještě ducha bývalého socialismu. Žádný pokrok, žádný rozvoj. Já už jsem se smířila s tím, že tady studuju a i dostuduju, ale pro svoje děti to nechci. Chci aby se moje děti učily, že je jen správné vyjádřit svůj názor, diskutovat, samostatně přemýšlet. Přesně tak, jak je to na některých amerických školách.
Ale přejděme k mé vizi. Až dostuduju, chci se vydat do Ameriky jako au-pair. Pro ty, co to neznají, je to program díky kterému můžete vycestovat v podstatě kamkoli po světě, aby jste pracovali jako jakési chůvy. Vaše práce je starat se o děti/dítě dané rodiny, popř. jim vypomoct s drobnými domácími pracemi. Vyděláte si nějakých dvacet tisíc měsíčně a naprosto se sžijete s jejich kulturou, protože vaše náhradní rodina vás musí ubytovat, živit,... Je to podle mě ten nejsnazší způsob jak do Ameriky vycestovat, aniž by jste do toho museli nějak moc investovat. Chtěla bych tam jet pro začátek na rok, možná si to i prodloužit. Jde mi o to, poznat jejich mentalitu a zjistit, jestli bych tam mohla fungovat. 

V případě, že bych tam fungovat dokázala, se neplánuju vracet na víc než pár týdnu k mojí rodině. Chci si tam najít práci, vytvořit zázemí. Teď už jsme u části, kterou nemám moc promyšlenou, protože za prvé nevím jak to tam bude fungovat, a za druhé si uvědomuju, že ještě všechno může být jinak. Každopádně Amerika je jasná. Chci na to jít přes au-pair program, na detaily mám naštěstí ještě čas. :)
A na závěr bych chtěla zmínit jeden blog au-pairky Houdičky. Sleduju více blogerek, hlavně abych se o tom dozvěděla co nejvíce, ale tenhle blog jsem si vážně oblíbila. Houdička totiž nepíše jen o au-pairských věcech. Popisuje svůj běžný život v Americe, srovnává ceny, klady a zápory,... určitě se mrkněte. :)

A jak to máte vy? Amerika, Česko, nebo něco třetího? Co je váš sen?

středa 10. června 2015

Seriály #3

Teen Wolf

Před pár dny jsem dokoukala čtvrtou řadu Game of Thrones. Pátou ještě začít nemůžu, protože ještě nemám přečtenou knížku. A já, seriálová závislačka, jsem si prostě musela najít něco, na co budu koukat a ztrácet u toho čas. :D Takže místo chemie, fyziky, němčiny a podobných blbostí koukám na polonahého Tylera Hoechlina. :D Který nejenže je tam nejhezčí, ale taky naprosto nejvtipnější. Ti, kteří to viděli si určitě vzpomínají na scénu, kdy si Derek oblékal Stilesova trička... ne, to prostě nebyla jeho barva. :'D Smála jsem se u toho vážně dlouho.


Když jsem ten seriál našla, říkám si: ''No v pohodě. Střední škola, mladý lidi, láska, vlkodlaci, co si víc přát. Něco lehčího mi k tomu všemu stresu ve škole rozhodně neuškodí.'' Prej lehčího! Jsem u druhé série, a celkem se to zvrhlo. :D Každopádně, je to boží!

Děj začíná, kdy Scotta v lese něco kousne. Scott neví, co to bylo, ale to nejdivnější na tom je, že obrovské a hodně krvavé kousnutí se začne až zázračně rychle hojit. No a pak je úplněk... A Scott se seznamuje s Derekem, taky vlkodlakem, kterému to vyčítá, protože žádného jiného vlkodlaka tam nikdo nezná. Derek to ovšem neudělal, a společně hledají takzvaného Alfu. Derek kvůli krevní pomstě a Scott protože chce zpátky svůj starý život. Do toho se Scott poznává s Alison, jejíž otec je lovec vlkodlaků, a celé se to zamotá.

Zní to jako prvotřídní trapárna? Ano zní. To jsem od toho očekávala a nic jiného jsem nechtěla. No tak nepovedlo se... Krve je tam asi ještě víc než v Game of Thrones, na můj vkus se u toho až moc často bojím a držím si ruku před obličejem, abych to neviděla. A samozřejmě spousta mrtvol. Co je ale důležité je, že mě to absolutně dostalo. A doporučila bych to už kvůli Derekovi a Lydii. O Lydii jsem tu nic nepsala, protože ze začátku se tam moc neprojevuje, a už bych spoilerovala opravdu hodně, každopádně tahle jahodová blondýna taky stojí za to. :D